Existuje řada cílů, které se zdají být na první pohled nedosažitelné. Zdolat osmitisícovku, překonat Jardu Jágra v kanadském bodování NHL nebo změnit český vzdělávací systém. Já si samo sebou zvolil tu poslední, zdaleka nejnáročnější výzvu :)
Zjistil jsem, že hodně lidí v mém okolí netuší, co – mimo jiné – profesně dělám. Tak jsem si řekl, že k tomu sepíšu pár řádků. Ale začněme hezky od začátku.
“Začátky všech věcí jsou nepatrné” – Marcus Tullius Cicero
V roce 2013 založil Ondřej Kania spolu s Tomášem Jízdným agenturu J&K Consulting. Jejich záměrem bylo posílání studentů na kvalitní americké a kanadské internátní střední školy.
Důvod byl prostý. Chtěli jim nabídnout modernější a pokrokovější způsob vzdělávání, než je dostupný v České republice. Takový, kterým si Ondra dříve sám prošel a dodnes si ho nemůže vynachválit. Chcete-li znát podrobnosti, koukněte se, co si myslíme o současném systému nebo na to, jaké máme plány do budoucna.
Started from the bottom now we’re here
Klukům se dařilo čím dál více, počet studentů neustále rostl, stejně jako výše stipendií, která jim byli schopni na severoamerických školách zajistit. A pak přišla odvážná myšlenka. Přenést americký (čtěte smysluplný, praktický a individuálně zaměřený) způsob vzdělávání do České republiky.
Dokážete si asi představit, jak složitá je to mise s ohledem na zkostnatělý český vzdělávací systém. I přesto se společně rozhodli koupit většinový podíl v Pražském humanitním gymnáziu a jít do toho. Respekt!
Přichází Suicide Squad
Borci měli velké cíle. Vedli agenturu, koupili školu, navíc chtěli pořádat vzdělávací veletrhy v Praze, Bratislavě a Budapešti. Mno, celkem fuška. To už je vyšší dívčí. A tehdy jsme se s mým kolegou, Davidem Koutným, rozhodli, že opustíme stávající práci a pomůžeme jim.
Uvědomili jsme si, že změnit vzdělávací systém v České republice, když máte k dispozici školu, kde půl roku nefunguje žárovka na chodbě a nikoho to netankuje, rozhodně nebude procházka růžovým sadem. Nejdříve tak bylo zapotřebí “pár” kosmetických úprav. Proto jsme zakoupili zbrusu nový nábytek, vymalovali a zdi následně oblepili motivačními hesly a citáty slavných osobností.
Klíčovým faktorem určujícím kvalitu školy je koncept výuky. U nás na gymplu aplikujeme projektovou výuku. To znamená, že studenti získávají znalosti a dovednosti z různých oblastí takovým způsobem, aby je následně dokázali vzájemně propojit a využít v praxi. Obrovskou přidanou hodnotou pro studenty jsou pak pravidelné přednášky známých osobností z oboru a následná vzájemná diskuse.
Vzhledem k tomu, že jsme budovali školu doslova od podlahy, tak jsem si vyzkoušel spoustu zajímavých prací a vylomenin. Vypíchnu jen zlomek činností:
- Sepisování rozvrhů na poslední chvíli během cesty do Prahy po dálnici D1
- Navrhování a lepení cedulek na školní záchody a úklidovou místnost
- Vlastnoruční stěhování a montování gaučů do chodeb školy
- Sestavení stánku na školním veletrhu a kompletní zajištění materiálů pro něj
- Každodenní komunikace s paní ředitelkou, vyučujícími i studenty (aneb moře mailů)
- Čmárání podoby nového webu školy a detailní návrh následné kampaně
- Namýšlení novoročního PFka a tvorba příspěvku o hledání zlatého prasátka
Ty vole, stojí ti to za to?
Kdykoliv poskytuji nějaký rozhovor a řeknu jim o Pražském humanitním gymnáziu a našem záměru o změně školství, protější strana zpravidla nejprve nevěří vlastním uším. V okamžiku, kdy znovu získá dar řeči, suše odvětí: “A to opravdu věříte tomu, že něco změníte?”
Za mě je odpověď jasná – ano, myslím si, že něco změníme.
I kdyby to měl být pouze malý posun (ale prd, bude obrovský), pro český školský systém to bude jako déšť v období sucha.
Je to malý krok pro dospěláky, ale obrovský skok pro naše děti. Řada lidí si stěžuje na aktuální politickou, ekonomickou a kdo ví jakou ještě situaci.
Málokdo si však uvědomí, že změnu do společnosti nepřinese Andrej ani populista ze země vycházejícího slunce. Budou to naši potomci. Aby to dokázali, musíme jim zajistit co možná nejkvalitnější vzdělání.
A co děti? Mají si kde hrát?
Nemohl jsem si nevšimnout, že u nás studuje řada talentovaných studentů, kteří jsou už teď pomalu šikovnější než my sami. Ostatně… Poprvé ve svém životě jsem dal svoji pracovní vizitku sedmákovi! :D To už o něčem vypovídá. A přesně z toho důvodu to pro mě má smysl.
Projekty, které studenti sami iniciují, ať už jde o charitativní sbírky, účast na konferencích či pořádání vlastní vernisáže, mě navíc vždy zahřejí u srdce. Sem tam se vám navíc dostanou do rukou roztomilé výtvory jako například tahle prezentace primánů (pro Ondru šesťáků) na téma Vánoc.
A naši vyučující? Myslím si, že většina z nich pochopila náš záměr a neskutečně nám pomáhají.
Pečují o studenty a dodávají jim to, co skutečně potřebují. Totiž chuť učit se nové věci, rozvíjet se a hledat to, co je skutečně baví. Protože to by mělo být podstatou jejich práce. Následující Facebook příspěvek jedné z našich vyučujících to asi vystihne lépe než moje slova:
Doufám, že se mi podařilo alespoň letmo osvětlit, co že to tedy vlastně dělám, jaká je moje motivace a kam to chci celé směřovat. Jasně, mohl jsem si najít nějaký bezpečný flek v pohodlné kanceláři (náhodou máme super kancly!) s pohádkovým platem. Ale musel bych se pak každý den ptát sám sebe: “Kámo, teď vážně. Dává ti to smysl?”
Tak si v poklidu užijte vánoční svátky a držte nám palce! Máme totiž ještě veeelké plány. Již brzy ve vašich kinech :)
